Sbor dobrovolných hasičů Praha - Lysolaje

Kontakt:

Lysolajské údolí 14/46

Praha - Lysolaje, 165 00

email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

www: http://sdh-lysolaje.webnode.cz/

 

Předseda SDH

Zdeněk Sedláček

Tel. 220 920 717

Mobil 603 891 142

Místopředseda SDH

Josef Malý

Tel. 220 921 959

Mobil 724 267 454

Velitel SDH

Pavel Peprníček

Mobil 602 952 833

 

O nás:

V roce 1892 pojalo několik místních občanů myšlenku založit v Lysolajích hasičský sbor, a to proto, aby byla občanům zajištěna požární pohotovost.

Na tomto základě byla 21. února 1892 svolána schůze, které předsedal Josef Denkr. Po vybídnutí k lidem, které přednesl Tomáš Novák, se přihlásilo hned několik občanů do členství. Jednalo se o Josef Kačaba,Tomáš Novák, Karel Štulc, Václav Tichý, Josef Klauz, Antonín Čadský a Antonín Zápotocký. Vzhledem k tomu, že k založení sboru byl dostatečný počet členů a hlavně pak hodně chuti k účelné práci, bylo přikročeno ihned k sestavení kandidátní listiny k ustavující valné hromadě. Ustavující valná hromada, svolaná na 6. března, se pro malou účast nekonala, byla tedy svolána druhá valná hromada, která se konala dne 20. března za účasti všech 10 členů a byl zvolen první výbor o tomto složení : předseda Josef Denkr, velitel Antonín Denkr, náměstek Josef Zikula a členové výboru Josef Kačaba, Karel Štulc, Josef Brzobohatý, Tomáš Novák, Antonín Zápotocký. Jako náhradníci pak Tomáš Srb, a Antonín Čadský. Dle návrhu valné hromady bylo zahájeno první cvičení, které řídil Josef Hádek, podvelitel sboru v Suchdole.
Stříkačka, zakoupená obcí Lysolaje, byla dne 10. července oficiálně předána sboru a dle tehdejšího zvyku slavnostně vysvěcena u Kapličky v „Houslích“. Obřad vysvěcení vykonal František Hromádko, farář šárecký, kmotrou stříkačky byla paní Anna Tůmová. Slavnost se konala za velké účasti všech okolních korporací a místního obyvatelstva. Téhož roku se sbor zúčastnil při hašení požáru Raisovy sladovny v Podbabě. To, že se sboru dostávalo uznání, bylo vidno dle peněžitých darů, které činily v začátku 6 zlatých, 90 kr. A v pololetní valné hromadě sbor vykazoval již 43 zlatých. V roce 1893 absolvoval první cvičitelský kurs Josef Zikula, který byl taktéž v tomto roce zvolen velitelem sboru. Dne 15. ledna 1893 se konal první hasičský ples. V roce 1894 byl velitelem sboru zvolen opět Antonín Denkr. Sbor se zúčastnil sjezdu pražské župy v Hlubočepích. V tomto roce byl také zvolen členem výboru velitel Josef Barták. V roce 1895 krotil sbor svého nepřítele, který zuřil na Röhrsově továrně v Bubenči. Dále se sbor zúčastnil sjezdu Podbělohorské župy v Kněževsi a sjezdu českoslovanského hasičstva v Praze, konaného u příležitosti Národopisné výstavy. V květnu si členové zřídili fond na pořízení leziště k praktickému cvičení. V roce 1896 působil sbor činně při požáru Kubíkovi továrny v Bubenči. V roce 1897 doprovodil sbor na poslední cestě svého zakládajícího člena Antonína Tůmu a župního velitele Edm. Procházku. Téhož roku také sbor uhasil požáry u pana Tůmy, bratra Antonína Denkra a Škrobacha, všechny v Lysolajích.  V roce 1900 krotil sbor požár mlýna v Podbabě a u firmy Kress a Bernard v Bubenči. Dne 2. září se konala dle starých zvyků první dožínková slavnost. V roce 1901 se podařilo sboru po mnoha nesnázích postavení leziště, tolik potřebného k výcviku. Toto bylo postaveno za přispění obce, členem Václavem Vozkou. Téhož roku se sbor zúčastnil činně při požáru pekařské dílny v „Unitasce“. V roce 1902 uspořádal sbor na lezišti, při zahájení prvního cvičení, domácí slavnost a veřejné cvičení, při kterém cvičilo 9 členů. V roce 1903 obdrželi starosta sboru Josef Denkr, velitel Antonín Denkr a Josef Kačaba za svoji 10-letou činnost od župy diplom a rovněž byli jmenováni čestnými členy sboru. Dne 5. července se sbor zúčastnil kladení základního kamene k pomníku Mistra Jana Husa v Praze. Dále pak byl hašen požár u pana Miňovského v Podbabě a zamezen byl požár u pana Hendra. V roce 1904 uskutečnil sbor první oslavu M. Jana Husa, a to společně s podpůrným spolkem „Krok“. Tyto oslavy konal sbor každý rok. Za 10-letou činnost dostal velitel Josef Barták župní diplom. V roce 1905 doprovodil sbor na poslední cestě kmotru stříkačky a členku Annu Tůmovou.  23. června roku 1907, u příležitosti 15-letého trvání sboru, sjely se všechny sbory župy Podbělohorské k župnímu sjezdu v naší obci. Tento den byl velkým svátkem hasičstva i místního obyvatelstva. Protektorem sjezdu bylo místní obecní představenstvo. Při V. Všesokolském sletu v Praze vysílal sbor stráž na sletiště po dobu 4 dnů o počtu 3 mužů. V srpnu působil sbor činně při požáru Kubíkovy továrny v Bubenči. V roce 1908 byl utlumen požár továrny na tapety v Podbabě. V roce 1909 zemřel dlouholetý člen, činovník a průkopník začátků sboru Jan Rys. V roce 1912 se konal v naší obci za součinnosti našeho sboru a u příležitosti jeho 20-letého trvání okrskový sjezd a veřejné cvičení. K VI. Sletu všesokolskému byly dodávány po všechny sletové dny stráže, v celkovém počtu 15 členů. V roce 1913 se stal sbor členem Ústřední pohřební pokladny při Zemské hasičské jednotě v Praze. Přistoupilo k ní 13 našich členů. Rok 1914. Nezapomenutelná událost, vypovězení války Srbsku, toto je i mezníkem v naší činnosti. Pozvolna odešli do válečné vřavy naši členové i s velitelem Bartákem a bezpečnost v obci zůstala tak na bedrech podvelitele Josefa Kačaby a 5 členech. Byl uhašen požár v domě pana Kutila v místě.
Z 9 narukovaných členů padli na bojišti „ František Randáček, Karel Tříška, Josef Tichava, Václav Ermantraut a Bohuslav Kučera.  V této době opustili naše řady úmrtím první velitel Antonín Denkr a dlouholetý činný člen Václav Vozka. V roce 1919 se sešli zbývající členové, aby opět pokračovali v přerušené práci s heslem „ do nové vlasti s novou chutí“. Do vedení sboru byli opět postaveni vedle starosty Josefa Denkra, Josef Barták jako velitel a Josef Kačaba jako podvelitel.

Dne 18. května zasadil sbor „ Lípu svobody“, a to za účasti všech místních korporací. V roce 1921 oslavil sbor své 30 leté trvání župním sborem a veřejným cvičením IV. Okrsku. Při této příležitosti se dostalo uznání za 25-letou činnost příteli Josefu Bartákovi, a to odevzdáním diplomu župo a jmenováním čestného člena. Dále se sbor stal členem komitétu pro postavení pomníku padlým ve světové válce. Dne 19. června byl položen základní kámen a 11. září byl pomník slavnostně odhalen, oboje za činnosti našeho sboru. Na pomníku jsou též vyryta jména pěti našich padlých členů. V roce 1922 se sbor zúčastnil zájezdu hasičstva na Slovensko. V roce 1923 se sbor zúčastnil Krajinského sjezdu na Kladně a sjezdu československého hasičstva v Praze, kde cvičilo 8 členů. V roce 1924 se stal sbor členem župní pohřební pokladny, a to za účelem podpory pozůstalým po zemřelých členech. Přistoupilo k ní ihned 17 členů, dnes čítá již 23 našich členů. V roce 1925 doprovodil sbor za velké účasti na poslední cestě svého zakládajícího člena Josefa Kačabu. Zmíněný byl dobrosrdečné, stále veselé povahy, neúnavným pracovníkem a přesným v plnění svých povinností. Od založení byl členem výboru, od roku 1898 pokladníkem, od roku 1914 velitelovým náměstkem. V obou funkcích působil vzorně až do své smrti. V tomto roce uhasil sbor 3 požáry v místě. V roce 1926 se sbor zúčastnil kladení základního kamene ke stavbě hasičského domu na Vinohradech. V roce 1927 se sbor zúčastnil pohřbu pokladníka, přispívajícího člena Bedřicha Lásky, dále pak rozvinutí župního praporu v Bělokách. V roce 1928 uspořádal sbor s ostatními místními spolky oslavu 10-letého trvání naší samostatnosti. Sbor se 6 cvičícími členy a 10 členy v průvodu Prahou se zúčastnil sjezdu československého hasičstva v Praze. Jubilejní medaile obdrželi : Josef Denkr, Josef Barták, Tomáš Toman, Č. Horyna a Josef Jandečka. V roce 1929 poměry pokroku a vyspělejší činnosti donutily náš sbor, aby byl též lépe vyzbrojen proti požáru. Bylo tudíž požádáno obecní zastupitelstvo, aby zakoupili stříkačku novějšího typu, a to motorovou. Obecní zastupitelstvo po úvaze žádosti vyhovělo a zakoupená stříkačka byla sboru dne 12. května předána u příležitosti veřejného cvičení IV. Okrsku v Lysolajích. Stříkačka byla zakoupena po doporučení sboru od firmy Ing. Antonín Holeček. Diplom za 10-letou činnost obdržel Tomáš Kozel. V roce 1930 se sbor zúčastnil krajinského sjezdu v Dobřichovicích a žup. Sjezdu v Kopanině a doprovodil na poslední cestě člena Josefa Podhorského. Diplom za 10-letou činnost od župy obdržel Jan Krákora. V roce 1931, dne 16. dubna, dotlouklo poctivé hasičské srdce našeho starosty bratra Josefa Denkra. Již při ustavující schůzi roku 1892 byl zvolen předsedou a toto místo zastával vzorně až do své smrti a je mu ponecháno až do dnešního dne. Tedy plných 40 let bez přerušení byl starostou sboru. Dále byl čestným členem a majitelem několika diplomů, uznání za neúnavné hašení. Diplom za 25-letou činnost obdržel Tomáš Toman.

Při letošním účtování za 40 let naší činnosti je nutno se alespoň částečně zmínit o činnosti našeho velitele a jeho náměstka. Rok po založení sboru přistupuje za činného člena bratr Josef Barták. Od roku 1894 byl členem výboru, v roce 1902 podvelitelem a od roku 1903 velitelem. Tuto funkci nepřerušil ani v době válečné, pokud mohl i jako voják v ní působil a zastává ji až do dnes. V roce 1910 byl zvolen okrskovým dozorcem, v roce 1912 pak župním dozorcem a tím byl po dobu 15 let. Je také čestným členem jak sboru tak i župy. Je dbalým v plnění svých povinností i členstva a pracuje stále obětavě ku hasičské cti. Rovněž tak je dobrým pracovníkem podvelitel bratr Tomáš Toman. Členem sboru je od roku 1901 s dvouletým přerušením. Byl členem výboru, jednatelem, cvičitelem a v roce 1925 byl zvolen podvelitelem, kterým je stále, mimo toho pokladníkem a vzdělavatelem sboru. Ve všem působí přesně a spolehlivě a činnost obou našich vedoucích zasluhuje uznání. Ze zakládajících členů do dnešního dne je Tomáš Srb, který je členem 40 let bez přerušení. Čestnými členy jsou Tomáš Srb a Josef Barták. Řady naše, jako členové, opustili úmrtím tito členové : Jan Mára, Jan Polák, Antonín Tůma, A. Tůmová, Marie Sbor působil činně při 32 požárech a 6 případech povodně, vyslal 230 stráží do divadel, biografů a plesů a 30 stráží při všesokolských sletech v celkovém počtu 490 mužů. Konalo se 43 různých cvičení. Veřejných cvičení a sjezdů se zúčastnil následovně : 3 sjezdy zemské v Praze, 1 zájezd na Slovensko, 6 sjezdů krajinských, 26 sjezdů župních a 14 veřejných okrskových cvičení. Čtyři cvičitelské župní kursy absolvovalo 10 členů.